Správný tlak závodních pneumatik pro rally, slalom a závody do vrchu

Správný tlak v závodních pneumatikách je klíčovým faktorem, který zásadně ovlivňuje výkon a bezpečnost vozidla při rally, závodech do vrchu i autoslalomu. I sebelepší směs pneumatik a podvozek nebudou fungovat optimálně, pokud nejsou pneumatiky nahuštěny na vhodný tlak. Příliš nízký tlak může způsobit přehřívání pneumatik, nadměrné opotřebení okrajů běhounu nebo dokonce poškození bočnice. Naopak příliš vysoký tlak snižuje kontaktní plochu pneumatiky s vozovkou a vede ke ztrátě gripu zejména v zatáčkách. Nastavení správného tlaku je proto jedním ze základních úkolů při přípravě závodního vozu – a to jak pro začínající jezdce, tak pro ostřílené závodníky. V tomto článku se zaměříme na zásady správného huštění závodních pneumatik Extreme Performance Tyres a na specifika pro disciplíny rally, závody do vrchu a autoslalom. Vysvětlíme si, jaké faktory ovlivňují optimální tlak, jaké hodnoty se obecně doporučují a jak k nastavení tlaku přistupovat v jednotlivých typech závodů. Cílem je poskytnout srozumitelný, ale odborný návod, abyste mohli maximalizovat výkon pneumatik a zároveň zajistit bezpečnost a dlouhou životnost obutí.

Co ovlivňuje optimální tlak pneumatik

Optimální tlak závodních pneumatik závisí na celé řadě faktorů. Mezi hlavní patří:

• Hmotnost vozidla: Těžší vůz potřebuje vyšší tlak v pneumatikách, aby se pláště nadměrně nedeformovaly. Lehký automobil (např. do 800 kg) může efektivně jezdit na nižších tlacích (cca 1,8 baru za studena), zatímco u vozů nad 1300 kg se doporučují vyšší tlaky (kolem 2,0 baru za studena) kvůli většímu zatížení pneumatik.
• Směs a konstrukce pneumatiky: Měkčí směsi se rychleji zahřívají a často vyžadují mírně nižší počáteční tlaky, aby se nepřehřály (měkká pneumatika rychleji zvýší tlak během jízdy). Tvrdší směsi naopak snesou vyšší počáteční tlak, protože se zahřívají pomaleji. Tlak je proto vhodné upravovat i dle typu směsi a modelu pneumatiky. Např. Extreme VRC můžete díky konstrukci provozovat o 10 - 20% nižším tlakem za studena.
• Teplota prostředí a povrchu: Za chladného počasí a na studeném asfaltu pneumatika potřebuje delší čas k dosažení provozní teploty. Nižší okolní teploty tak mohou vyžadovat nepatrně nižší tlak za studena, aby se rychleji zahřál.
• Délka a charakter jízdy: Krátké a intenzivní jízdy (typicky slalom, krátká RZ či sprint do vrchu) nedají pneumatikám tolik prostoru se zahřát – tam se doporučuje nastavit tlak blíže optimální hodnotě za tepla už na startu. U dlouhých jízd (dlouhé rallye RZ, delší závod do vrchu) se pneumatiky postupně zahřejí a tlak výrazně vzroste, takže je lepší začít s nižším tlakem za studena a počítat s nárůstem tlaku během jízdy.
• Povrch tratě: Typ povrchu ovlivňuje nejen výběr směsi, ale i tlak. Na hladkém asfaltu lze využít nižší tlak pro maximální přilnavost, zatímco na hrubém či rozbitém povrchu je vhodnější mírně vyšší tlak, který chrání pneumatiku před defekty.
• Rozložení hmotnosti a pohon vozu: Každý automobil má jiné rozložení váhy na nápravy a podle toho může vyžadovat rozdílné tlaky vpředu a vzadu. U vozů s pohonem předních kol (FWD) bývají přední pneumatiky výrazně zatížené (motor + pohon) a často potřebují vyšší tlak než zadní.

Doporučené hodnoty tlaku a kontrola

Výrobce závodních pneumatik Extreme Performance Tyres poskytuje orientační doporučení pro hustění svých pneumatik. Obecně se optimální provozní tlak (za tepla) pohybuje okolo 2,0–2,3 barů pro lehká vozidla a 2,5–2,8 barů pro těžší vozy. Tomu odpovídají tlaky za studena zhruba v rozmezí 1,8–2,0 barů u lehkých aut a 2,1–2,3 barů u velmi těžkých strojů. Například vůz do 800 kg může startovat s tlakem ~1,80 baru za studena, který se zahřátím zvedne na cca 2,1 baru. Naopak automobil o hmotnosti 1300 kg+ často vyjíždí s tlakem kolem 2,1 baru za studena a zahřáté pneumatiky pak dosahují 2,7–2,8 barů i více.

Tip: U závodních pneumatik Extreme VR1, VR2 a VR3 platí výše uvedené hodnoty, zatímco model Extreme VRC má odlišnou konstrukci a může fungovat správně i při ~ o 10–20 % nižším tlaku za provozu. Vždy se proto seznamte s doporučeními pro konkrétní model a směs pneumatik.

Při huštění dbejte na používání kvalitního a přesně seřízeného tlakoměru. Hodnoty doporučené výrobcem jsou výchozí bod – každý jezdec si je může lehce poupravit podle svého vozu a pocitu, ale úpravy by se měly držet v řádu desetin baru. Rozhodně není vhodné odchylovat se od doporučených tlaků o více než cca 10 %, jinak hrozí poškození pneumatiky nebo zhoršení jízdních vlastností.

Správný tlak je nutné kontrolovat často, ideálně před každou jízdou či závodní etapou. U závodních pneu platí, že tlak se během jízdy výrazně mění: zahřátím stoupá klidně o 0,3–0,5 barů (dle délky a intenzity jízdy). Po skončení rychlé jízdy proto nikdy okamžitě neupouštějte vzduch zpět na původní „studenou“ hodnotu – pneumatika během pauzy vychladne a tlak samovolně klesne. Pokud byste upustili vzduch hned po dojetí, do další jízdy vyrazíte s příliš nízkým tlakem. Místo toho tlak upravujte pokud možno až těsně před startem následující jízdy, kdy už máte pneu opět ohřáté na provozní teplotu (například před dalším rally úsekem nebo druhou jízdou do vrchu).

Dalším znakem správně nastaveného tlaku je rovnoměrné opotřebení běhounu. Pokud pozorujete nadměrné sjíždění okrajů pneumatik (případně až bočnic), je tlak pravděpodobně příliš nízký – pneumatika se při zatáčení nadměrně deformuje a jede "po hraně". Naopak nadměrné opotřebení středové části běhounu často značí příliš vysoký tlak, kvůli kterému se střed pneumatiky vyboulí a nese většinu zátěže. Sledujte opotřebení svých pneu a podle toho případně dolaďte tlaky.

Specifika správného tlaku pro různé disciplíny

Nyní se podívejme, jak aplikovat výše uvedené zásady v konkrétních disciplínách – rally, autoslalomu a závodech do vrchu. Každá z těchto disciplín má své charakteristiky, které ovlivňují optimální hustění pneumatik.

Rally (rychlostní zkoušky)

V rally se střídají úseky (RZ) různé délky, povrchu i tempa jízdy. Pneumatiky musejí často zvládnout více rychlostních zkoušek bez možnosti výměny či důkladného zásahu do nastavení, proto je volba tlaku trochu kompromisem. Obecně platí, že na kratší a chladnější erzety se hodí o něco měkčí směs a mírně vyšší tlak za studena, aby pneu rychle chytily provozní teplotu a grip od prvních metrů. Naopak u dlouhých úseků (desítky kilometrů) nebo za horkého počasí je lepší začínat s nižším tlakem – pneumatiky Extreme Performance Tyres se během takové RZ dostatečně zahřejí a výsledný tlak se zvýší na optimální hodnotu v průběhu jízdy.

Rally na asfaltu obvykle umožňuje jet s tlakem blízko ideálu pro maximální přilnavost, zatímco na šotolině se někdy volí o něco nižší tlak kvůli lepšímu pohlcování nerovností a trakci na měkkém podkladu. Je ale nutné hlídat, aby tlak neklesl pod bezpečné minimum – extrémně podhuštěná pneumatika by mohla při nárazu do kamene prorazit nebo se vyzout z ráfku. Zkušenější jezdci si často hrají s tlakem dle konkrétní rychlostní zkoušky: například lehce přifouknou před dlouhým přejezdem po asfaltu, nebo naopak upustí pár desetin před rozbitou šotolinovou sekcí. Tyto úpravy však vždy vycházejí z doporučených základních hodnot a z detailní znalosti chování vozu.

Pro začátečníky v rally platí rada držet se osvědčených tlaků doporučených výrobcem pneumatik a soustředit se hlavně na konzistenci – před každou RZ zkontrolovat tlak (pokud je to povoleno a možné) a zajistit, že všechny pneumatiky jsou správně nahuštěné. Pamatujte také, že po dojetí RZ je normální, když tlak stoupne; nechte pneumatiky před další jízdou vychladnout a teprve těsně před dalším startem je dolaďte na požadovanou hodnotu.

Autoslalom

Autoslalom neboli slalom je specifický velmi krátkými tratěmi (často jen 1–2 minuty jízdy) plnými ostrých zatáček a šikan. V této disciplíně je klíčové, aby pneumatika měla optimální záběr už od startu – není čas čekat několik kol, než se zahřeje jako na okruhu. Tomu přizpůsobujeme i tlak. Doporučuje se začít první jízdu s tlakem pouze o 0,1 barů nižším než je ideální horký tlak.

To znamená, že na studených pneumatikách před startem nastavíme téměř stejný tlak, jaký chceme mít při plném zahřátí. Během krátké jízdy v slalomu se totiž pneu nestihnou tolik ohřát – tlak tedy nevzroste o moc víc, možná o pár setin baru. Pokud bychom v slalomu vyjeli s příliš nízkým tlakem, pneumatika by po celou jízdu zůstala podhuštěná a neposkytla by optimální tuhost ani odezvu.

Vzhledem k povaze slalomu (prudká akcelerace, brzdění a rychlé změny směru v malém prostoru) je důležitá stabilita pneumatiky v bočních přetíženích. Příliš nízký tlak by způsobil „žvýkání” pneumatiky a pomalé reakce při překlápění mezi zatáčkami. Naopak přehnaně vysoký tlak může snížit adhezi v ostrých zatáčkách, protože pneu nebude mít dostatečnou stopu. Proto je ideální najít rovnováhu – obvykle tlaky blízko doporučeným hodnotám pro daný vůz, případně o něco vyšší vpředu u těžších předokolek. 

Díky více jízdám v slalomu (obvykle tréninkové a ostré jízdy) máte možnost s tlakem pracovat v průběhu závodu. Vyplatí se po každé jízdě tlak zkontrolovat a případně mírně upravit. Pokud zjistíte, že po první jízdě stoupl tlak např. o 0,1 barů nad optimální hodnotu, můžete před další jízdou o těch pár setin odpustit – a naopak. Cílem je, aby v rozhodující ostré jízdě měly pneumatiky ideální tlak a poskytly maximální možný grip i přesnost řízení.

Závody do vrchu

Délka tratí se pohybuje od jednotek (často 2–5 minut jízdy) až po nejdelší trat v Evropě s délkou 17,3km. Startuje se obvykle na studených pneumatikách (pokud nejsou použity nahříváky) a je jen jedna šance na perfektní čas, takže správný tlak je zde obzvlášť důležitý.

U kratších tratí do vrchu (cca do 3 km) se doporučuje nastavit tlak před startem o něco málo nižší než tlak za tepla. U delších tratí (5–10 km) už pneumatiky dosáhnou provozní teploty a tlaky znatelně stoupnou během jízdy. V takovém případě se osvědčuje přístup podobný rally: mírně podhuštěné startovní tlaky, které počítají s nárůstem tlaku ke konci jízdy. Například pokud cílíme na 2,5 barů v pneumatikách na konci stoupání, můžeme odstartovat s ~2,2 baru za studena, které se ohřátím zvednou.

Během závodů do vrchu máte podobně jako u slalomu možnost mezi jízdami tlak dolaďovat. Využijte tréninkových jízd k nalezení optimálního nastavení. Sledujte, jak se mění tlak od studeného stavu po dojetí do cíle. Pokud je v cíli výrazně vyšší, můžete zkusit příště startovat s nižším tlakem.

Závěrem: zkušenosti a opatrné experimentování

Správné nastavení tlaku v závodních pneumatikách je do jisté míry věcí zkušeností a experimentování. Tento průvodce představil základní principy a doporučení vycházející z technických údajů Extreme Performance Tyres a obecných poznatků z praxe. Pro začínající závodníky je zásadní těmito radami se řídit – dodržovat doporučené rozsahy tlaku pro svůj vůz a typ pneumatik, pravidelně tlaky měřit a udržovat, a nevystavovat pneumatiky extrémním odchylkám.

Pro pokročilejší jezdce pak platí, že po zvládnutí základů mohou začít s opatrným laděním tlaku dle svého jízdního stylu a konkrétních tratí. Každý pilot i každé auto může reagovat trochu jinak – někdo preferuje o desetinku měkčí pneumatiky pro lepší mechanický grip, jiný naopak přifoukne kvůli jistější odezvě řízení. Důležité je měnit nastavení postupně a vždy vyhodnocovat dopady na chování vozu.

Mějte na paměti, že tlak v pneu ovlivňuje nejen výkon, ale i bezpečnost. Jízda na podhuštěných nebo přehuštěných závodních pneumatikách může vést k nepředvídatelnému chování vozu či poškození plášťů. Držte se proto osvědčených postupů a doporučení výrobce. S správným tlakem budou vaše závodní pneumatiky Extreme Performance Tyres podávat maximální výkon, zajistí optimální přilnavost a pomohou vám dosáhnout nejlepších možných výsledků – a to vše při zachování potřebné míry bezpečnosti.